Nově začne Jakub Hrůša zastávat pozici hlavního hostujícího dirigenta v Římě u legendárního orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia. Své stávající posty v Bamberku ani Praze neopouští. Českou hudební kulturu reprezentuje prakticky po celém světě.
Jakub Hrůša přidává od sezony 2021/2022 ke stávajícímu postu šéfdirigenta Bamberských symfoniků a titulu hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie nové působiště: stává se hlavním hostujícím dirigentem slavného italského orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia, se kterým s velkým úspěchem vystoupil při oficiálních oslavách 75. výročí vzniku Italské republiky. „Lidská energie, s kterou italští hudebníci v Římě jdou do každého uměleckého projektu, je nesrovnatelná s většinou toho, s čím jsem se ve světě setkal,“ říká Jakub Hrůša. „Navíc dávají v případě, že jsou nadšení, svou radost tak nepokrytě najevo, že by musel být člověk z umělé hmoty, aby ho to do morku kostí neinspirovalo.“
Před římským publikem se v čele tohoto orchestru představil již v roce 2016 při interpretaci Smetanovy Mé vlasti a se dvěma dalšími velmi úspěšnými koncerty v letech 2018 a 2019. Letos s ním oslavil v přímém přenosu na italské televizní stanici RAI 1 s velkým leskem a za přítomnosti prezidenta a všech diplomatů svátek založení Italské republiky. „Orchestr Santa Cecilia je nejreprezentativnější symfonické těleso celé země,“ poznamenává Hrůša.
Čtyřicítka znamená pro dirigenty velmi mladý věk. Navzdory tomu ale Hrůša stihl tolik, co spousta jiných nedokáže za celou kariéru: vystupoval s nejlepšími orchestry světa, dokonce během jednoho měsíce loňského roku řídil Newyorské, Berlínské i Vídeňské filharmoniky, k nimž se nyní pravidelně vrací, jsou mu otevřeny operní domy po celém světě včetně newyorské MET, londýnské Covent Garden a Vídeňské či Pařížské opery, pravidelně hostuje na festivalech v Glyndebournu, Salcburku a mnoha dalších.
Právě poslední sezona korunovala úspěšnou dosavadní dráhu Jakuba Hrůši: získal mnoho zahraničních a českých nominací i cen za úspěšné nahrávky, kterých realizoval během posledního roku přes desítku, na jaře se po uvolnění covidových restrikcí stal držitelem Ceny Antonína Dvořáka za propagaci české hudby v zahraničí, opětovně získal Cenu Anděl v kategorii klasické hudby a dočkal se i fenomenálních kritik na několikeré provedení Smetanovy Mé vlasti ve spolupráci s Vídeňskými filharmoniky ve Vídeňském Musikvereinu a Konzerthausu (Kurier: „Brilantní finále sezony – hvězdný okamžik Hrůši a Vídeňských filharmoniků, Die Presse: „Famózní!“, Der Standard: „Hrůša ve svém živlu“).
Oslavu čtyřicátin, které připadají na 23. července, prožije Jakub Hrůša spolu s orchestrem Bamberských symfoniků, který o den později přednese open-air koncert k 75. výročí svého založení.
V České republice budeme mít možnost umění Jakuba Hrůši vychutnat poprvé opět na festivalu Dvořákova Praha 19. a 21. září. Během nadcházející sezony se představí u Berlínských filharmoniků, Newyorské filharmonie, v Královské opeře Covent Garden, na mnoha turné s Bamberskými symfoniky, na cestách do Japonska a opakovaně doma s Českou filharmonií, mimo jiné na koncertě k výročí revoluce 17. listopadu 1989.
Foto: Jakub Hrusa – ©Accademia Nazionale di Santa Cecilia _ Musacchio, Ianniello & Pasqualini007
Jakub Hrůša je jedním z nejaktivnějších a nevlivnějších reprezentantů české hudební kultury a české dirigentské školy ve světě. Pravidelně hostuje u předních orchestrů v Evropě i USA. V současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků, hlavní hostující dirigent České filharmonie a do této sezony i londýnského Philharmonia Orchestra. V letech 2009 až 2015 působil jako hudební ředitel a šéfdirigent orchestru PKF – Prague Philharmonia. Z jeho nejdůležitějších angažmá lze jmenovat opakované pozvání k Vídeňským filharmonikům, Berlínským filharmonikům, do filharmonie v New Yorku, Orchestre de Paris, lipského Gewandhausu či k Symfonickému orchestru Bavorského rozhlasu. Pravidelně hostuje na BBC Proms a v nadcházející sezoně ho čeká debut na Salcburském festivalu. Stejně blízko jako ke koncertnímu repertoáru má Hrůša i k operní tvorbě. Pravidelně hostuje na Glyndebournském operním festivalu, ve Vídeňské státní opeře, v londýnské Královské opeře, v Opéra national de Paris nebo Frankfurtské opeře a příležitostně na českých operních scénách. Za nahrávku skladeb Dvořáka a Martinů, ale také za DVD záznam opery Vanessa z festivalu v Glyndebourne, získal nedávno ocenění BBC Music Magazine Award. Aktivní zájem o osobnost Josefa Suka, zetě Antonína Dvořáka, se promítl do jeho loňského působení na festivalu Dvořákova Praha i do uplynulé sezóny České filharmonie. Sukovo kompletní orchestrální dílo je nyní jeho prioritním nahrávacím projektem. Společným jmenovatelem jeho činnosti v zahraničí je vytrvalé prosazování především děl českých autorů. Za tuto činnost mu v roce 2020 udělila Akademie klasické hudby Cenu Antonína Dvořáka.
