Unikátní opera Sergeje Prokofjeva Ohnivý anděl s barytonistou Martinem Bártou v hlavní roli rytíře Ruprechta je v těchto dnech k vidění v Ostravě (4.11. od 18:30) a následně i v Praze (8.11. od 19:00) na scéně Státní opery v rámci divadelní přehlídky „Ostrava v Praze“.
Jedno ze stěžejních operních děl 20. století, fascinující operní mystérium o rytíři Ruprechtovi a démony posedlé dívce Renatě Ohnivý anděl Sergeje Prokofjeva, bude jedním z očekávaných vrcholů nadcházející divadelní přehlídky.
Oceňovaná inscenace souboru opery Národního divadla moravskoslezského bude provedena v sugestivní režii Jiřího Nekvasila a v hudebním nastudování Roberta Jindry. Mysteriózní příběh vychází ze stejnojmenného románu Valerije Brjusova. „Prokofjevova opera je výjimečná nejen svým originálním námětem s mystickými a magickými prvky, ale především strhujícím hudebním jazykem. Svou neuchopitelností a otevřeností je výzvou pro režiséra i jeho tvůrčí tým,“ říká Jiří Nekvasil. Hlavní role posedlé Renaty se ujme Iordanka Derilova, rytíře Ruprechta ztvární Martin Bárta. Ostravský Ohnivý anděl je vůbec prvním nastudováním slavného Prokofjevova díla v ruském originále. V Ostravě se únorová premiéra právem zařadila k vrcholům operní sezóny.
Ohnivý anděl, foto: Martin Popelář, NDM
Inscenace Ohnivého anděla je součástí jedné z dlouhodobých ústředních dramaturgických linií souboru opery NDM představujících každou sezónu minimálně jedno ze zásadních děl české či světové operní tvorby 20. století. „Touto inscenací jsme završili první trilogii světových klasiků 20. století, kterou jsme zahájili v roce 2011 nastudováním Cardillaca Paula Hindemitha a v roce 2012 Životem prostopášníka Igora Stravinského,“ vysvětluje Jiří Nekvasil.
Opera o pěti jednáních z roku 1928, libreto skladatel podle stejnojmenného románu Valerije Brjusova (1873–1924) z roku 1908.
Ohnivý anděl je co do volby hudebních prostředků vedle Hráče nejmodernější Prokofjevovou operou, která vznikla jako kontrast k rozmarné Lásce ke třem pomerančům. Skladatel byl fascinován románem symbolisty Valerije Brjusova, a to zejména jeho geniálním spojením historické mystifikace se skutečnou historií.
Děj opery je koncentrován k postavě Renaty, na přesně volených místech jsou vsunuty epizody s historickou postavou Agrippy z Nettesheimu (bílý mág), Renatino setkání s domnělým vtělením její vidiny hrabětem Heinrichem a scéna Fausta s Mefistem (černý mág). Ruprechtovo vyprávění graduje až ke konečnému vzplanutí hranice, na níž Renata – před očima bezmocného Ruprechta – umírá.
Video ze zkoušky – Národní divadlo moravskoslezské
Z aktualit:
Barytonista Martin Bárta: Ondřej Havelka ze mě udělal v opeře proutníka
